V časopise Frontiers in Sustainable Food Systems vyšla první verze skóre Better Protein Institute (BPI), které vytvořil behaviorální vědec Dr Chris Macdonald z University of Cambridge. Srovnání zahrnulo 20 běžných potravin bohatých na bílkoviny a vedle jejich nutričních vlastností posuzovalo také cenu, dostupnost v supermarketu, emise skleníkových plynů, využití půdy, znečištění vody a spotřebu sladké vody. Tofu obsadilo první místo celkově i v obou hlavních kategoriích nazvaných People a Planet.
Dopady produkce a výživa
Planet Score porovnávalo dopady výroby 100 g bílkovin z jednotlivých potravin. Tofu získalo maximálních 16 ze 16 bodů. Na 100 g bílkovin připadalo u tofu přibližně 0,61 kg emisí ekvivalentu CO2, zatímco u hovězího masa 64,19 kg. Odhadovaná potřeba půdy činila 2,16 m² u tofu a 211,38 m² u hovězího. Spotřeba sladké vody dosáhla u tofu 14,23 litru na 100 g bílkovin; fazole využily 0,07 litru a slunečnicová semínka 6,68 litru. Prvních 20 % environmentálního pořadí tvořily tofu, chia semínka, fazole a quinoa, zatímco spodních 20 % zaujímaly mozzarella, vepřové maso, cheddar a hovězí.
People Score zahrnovalo obsah sodíku, nasycených tuků a cholesterolu, úplnost spektra devíti esenciálních aminokyselin, cenu i dostupnost. Tofu poskytovalo všech devět esenciálních aminokyselin. Po spojení šesti ukazatelů People Score bylo tofu první, následované fazolemi, čočkou a chia semínky. Čočka vyšla po přepočtu cen na 100 g bílkovin jako nejlevnější hodnocený zdroj.
Celkové pořadí tvořily tofu, chia semínka, fazole, quinoa, slunečnicová semínka, čočka, kuřecí prsa, tuňák, arašídy, cizrna, vlašské ořechy, para ořechy, losos, vejce, vepřové kotlety, treska, hovězí steak, jehněčí kotlety, mozzarella a cheddar. Rostlinné potraviny obsadily všech prvních šest míst a deset z prvních dvanácti. Tofu získalo 36 bodů, cheddar na posledním místě 13 bodů.
Do současné verze BPI Score zatím není zahrnuta péče o zvířata. Macdonald v práci uvádí, že její začlenění v budoucnu by mohlo rozdíl mezi rostlinnými a živočišnými zdroji bílkovin dále prohloubit. Další verze by podle něj mohly zahrnout také antimikrobiální rezistenci a riziko zoonotických nemocí spojovaných se živočišnou výrobou. Autoři zároveň upozorňují, že ceny vycházely z jediného britského supermarketu, bodový systém může zplošťovat velké rozdíly mezi potravinami a mezi 20 hodnocenými položkami nebyly tempeh, seitan ani řada novějších rostlinných proteinových výrobků.
