Randomizované klinické studie se zúčastnilo 48 zdravých dospělých. Po týdnu, kdy všichni jedli stejnou rostlinnou stravu, byli náhodně rozděleni buď k veganské stravě, nebo ke stravě bohaté na maso na následující čtyři týdny. Obě skupiny přijímaly podobné množství kalorií, aby se výzkumníci mohli zaměřit na vliv samotného složení jídelníčku, nikoli na úbytek hmotnosti.
Vědci z University of California San Diego a University of Freiburg analyzovali více než 800 000 míst DNA methylace v genomu. DNA methylace je proces, který pomáhá řídit zapínání a vypínání genů. U účastníků s veganskou stravou zjistili změny spojované s nižším zánětem a zdravější imunitní funkcí.
Veganská skupina měla podle předpovědi méně neutrofilů, tedy imunitních buněk, které mohou při vysokém počtu podporovat zánět. Zároveň u ní byly předpovězeny vyšší hladiny CD4 T buněk, jež pomáhají regulovat imunitní odpověď. Změny se týkaly také drah souvisejících s metabolismem lipidů, inzulinovou signalizací, opravou DNA a buněčnými reakcemi na stres.
Při měření biologického věku pomocí epigenetických hodin dvě metody naznačily, že se biologické stárnutí během čtyřtýdenní veganské intervence zpomalilo. Třetí metoda, která měřila chronologické stárnutí, však nezjistila významnou změnu. Autoři upozornili, že studie byla relativně malá a trvala jen jeden měsíc, takže pro zjištění, zda molekulární změny souvisejí s nižším rizikem nemocí, jako je rakovina nebo srdeční onemocnění, budou potřeba větší a delší studie.
