O osobnosti
Rabíndranáth Thákur byl indický básník, spisovatel, dramatik, skladatel, filozof, malíř a společenský reformátor. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem bengálské renesance a zásadně proměnil moderní bengálskou literaturu, hudbu i výtvarné umění.
Narodil se roku 1861 v Kalkatě do významné bengálské rodiny. Psal poezii, prózu, divadelní hry a písně, věnoval se vzdělávání a později také malířství. Jeho tvorba spojovala místní kulturní tradice s moderními formami.
Roku 1913 se stal prvním indickým a prvním neevropským nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Ocenění získal především díky básnické sbírce Gitanjali. Napsal a složil písně, které se později staly státními hymnami Indie a Bangladéše.
Jeho dílo mělo mimořádný vliv v Bengálsku i na celém indickém subkontinentu. K dalším známým pracím patří romány Gora a Ghare-Baire a rozsáhlý soubor písní označovaný jako Rabindra Sangeet. Zemřel roku 1941 v Kalkatě.