O osobnosti
Abú al-Alá al-Ma’arrí byl arabský básník, spisovatel a filozof z území dnešní Sýrie. Žil v období islámského zlatého věku a proslul poezií, jazykovým zájmem a kritickým vztahem k dogmatismu. Jeho náboženské postoje jsou v odborné literatuře předmětem různých výkladů, sám však odmítal, že by jeho kritické verše představovaly popření islámu.
Narodil se v prosinci roku 973 v Ma’arrat an-Numánu. Ve čtyřech letech oslepl po neštovicích. Studoval v Ma’aře, Aleppu, Antiochii a dalších syrských městech; později pobýval přibližně osmnáct měsíců v Bagdádu. Básně začal psát už v dětství a získal pověst mimořádně vzdělaného autora.
Po návratu do rodného města kolem roku 1010 žil převážně asketicky a své texty odmítal prodávat. Přesto kolem sebe soustředil žáky a vedl korespondenci s učenci mimo svůj kraj. Mezi jeho hlavní díla patří sbírky Saqt az-Zand a Luzúmíját a prozaická Risálat al-ghufrán, v níž se autor vydává do ráje a setkává se s básníky minulosti.
Dodržoval přísně vegetariánský způsob života, který jeho doba označovala jako morální vegetariánství; v moderním smyslu je popisován jako vegan. Odmítal jíst maso, mléko i vejce a jeho postoj vycházel z odporu k využívání zvířat. Zemřel v květnu 1057 ve svém rodném městě.